Nacistická dozorkyně Irma Greseová ubičovala několik žen k smrti a jejím největším potěšením bylo střílet do mužů

Je 13. prosince roku 1945. Irmu Greseovou, která má přezdívku nacistický ďábel v sukních, čeká poprava za její válečné zločiny. Společně s další odsouzenou se však smějí a zpívají si písničku o katovském řemesle. Když jí kat uvazuje oprátku kolem krku, dá mu povel, který byla zvyklá říkat mnohokrát: „Rychleji.“ Vězni, co tábor přežili, ve svých svědeckých výpovědích popisují krutost Irmy Grese. Proslula na míru šitou černou uniformou SS. Nosila těžké holínky, u sebe vždy měla kromě nabité pistole, pletený bič potažený celofánem, to aby se z něj dala smýt lépe lidská krev. Na vězně používala emocionální a fyzické metody, několik žen ubičovala k smrti s blaženým výrazem ve tváři a největší potěšení ji činilo střílení mužů. Mučila hladem svoje psy, aby je potom rozeštvala na vězně, ze kterých trhaly kusy masa, a osobně poslala stovky lidí do plynové komory. 

Dozorkyně

Irma se narodila 7. října 1923 poblíž Paselwalku (Meklenbursko). V roce 1936 spáchala její máma sebevraždu a o rok později její otec sedlák Alfred Grese vstoupil do NSDAP. Irma zakončila školu v 15 letech. V té době se projevila v Bund Deutscher ädel, státní organizace ženská obdoba Hitlerjugend. V průběhu tří let vystřídala několik zaměstnání. Nějaký čas pracovala jako asistentka zdravotní sestry v sanatoriu SS Hohenlychen. V roce 1942 Irma vstoupila do pomocné jednotky SS, nehledě na nespokojenost svého otce. V tom samém roce začala pracovat ve specializovaném ženském koncentráku Ravensbrück. V březnu byla převedena do Auschwitz-Birkenau, a to do jednoho z jejich pobočných táborů Birkenau. Koncem roku 1943 byla jmenována do funkce hlavní dozorkyně S-Oberaufseherin.

Milenci

Vojenská kariéra však nebyl její sen, byla přesvědčená, že má herecký talent. Možná proto, že se jí to nesplnilo, vybíjela si svoji zlost na vězních. V poválečných sdělovacích prostředcích se diskutovalo o možných sexuálních deviacích Irmy Grese, označovali ji za sadistku. Přesto ale ani taková lidská zrůda jako byla ona, neměla nouzi o muže. Milence měla mezi členy stráže, stýkala se s velitelem Bergen-Belsenu Josefem Kramerem (bestií z Bergen Belsenu) a dokonce prý udržovala milostný poměr s Josefem Mengelem, kterému pomáhala se zvěrskými pokusy na dětech. Pro tyto informace však není důvěryhodný zdroj. 17. dubna 1945 ji zajala britská armáda a ten samý rok byla za své zločiny popravena.