Psychologická poradna: Chce se mi na toaletu v nejméně vhodných situacích. Jde o neurózu?

Myslím, že trpím nějakým druhem neurózy. Pokaždé, když jedu v autobusu, nebo vyrazím třeba do kina, začnu mít pocit, že se mi bude chtít na toaletu a nebudu moci jít. Přitom jindy nemusím několik hodin, ale jen co dosednu doprostřed řady, nebo se rozjede bus, už se mi chce na malou.
Jitka, 40 let

Milá Jitko, dotazujete se na řešení potíží, které máte spojené s cestováním v dopravních prostředcích. Na úvod bych Vás chtěla podpořit ve Vaší snaze a chuti pracovat s touto, pro Vás jistě nelehkou situací.

Pojďme se podívat blíže na Váš dotaz. Život každého člověka se skládá z mnoha situací, snadnějších i těch složitých, které se podílejí nejen na utváření jeho osobnosti, ale i dovednosti zvládnout zátěž. Zaujmout názor, postoj, navrhnout a realizovat řešení, sdělit „ne“ apod. posiluje odolnost a otužilost vůči těmto situacím.

Vaše potíže, tak jak je popisujete, spadají do oblasti neurotických potíží, zvaných agorafobie. Podstatou je rozvinutá obava, že v určitém specifickém prostředí, např. v autobuse, ve vlaku, ve výtahu, v nákupním středisku apod., není dostatečně bezpečno. Člověk má strach, že nenalezne vhodnou pomoc, možnost řešení svých potíží, ve Vašem případě nalezení toalety. Často se přidává i obava, jak by lidé okolo reagovali na mé potíže. Tento neléčený strach nakonec vede k tomu, že se jedinec těmto situacím vyhýbá. Má strach být daleko od domova, od blízké osoby, od svého bezpečí.

U jedinců trpících neurotickými potížemi se častěji vyskytuje tendence dělat si nadměrně starosti. Mají potíže se snášením kritiky, současně sami kritizovat neumějí. Nejsou schopni říct ne v situacích, kde odmítnutí je na místě. Často jsou závislí na hodnocení druhých. Ve stresových situacích (konfliktní situace, nedostatek času, ztráta, nemoc, závažné životní události) jsou náchylní k rozvoji úzkosti.

Na rozvoji těchto potíží se mohou podílet různé faktory. Může to být předčasné oddělení od matky, perfekcionistická a nadměrně kritizující výchova, či přehnaně pečující a rozmazlující výchova. Taktéž úzkostlivý rodič jako vzor, či výchova, která dává dítěti najevo, že svět je plný nebezpečí, vede k neurotizaci jedince. Mohlo by Vás zajímat, že výše uvedenými potížemi trpí 5–6 % populace.

Jaká je tedy rada pro Vaše potíže? Je vhodné nalézt místo, kde je Vaše zvýšená křehkost a pokusit se tuto oblast postupně ošetřit. Jedná se v podstatě o dva probíhající procesy. Jednak jde o proces postupného zvyšování otužilosti a ochoty jít do procesu, který není jednoduchý a může i bolet. Současně se jedná o proces získávání potřebných dovedností, nutných pro zvládnutí situace. V této situaci pomáhá, když máme podporu v člověku, který nás posiluje, fandí nám, ale nekoná za nás, nezachraňuje nás. Dává nám víru ve zvládnutí situace, a to i při opakovaných nezdarech. Nelituje nás, soucítí s naší cestou, povzbudí nás slovy: „Dáš to“. Pozitivně hodnotí náš přístup a ochotu se situací se poprat.

Přeji Vám hodně štěstí!

PhDr. Irena Faltejsková

Psycholožka a psychoterapeutka orientovaná na léčbu a poradenství psychických a tělesných potíží v rámci psychosomatického pracoviště Isida centrum Česká Lípa.
Pracuje formou individuální i skupinové psychoterapii, kde čerpá z východisek systemické a narativní terapie. Terapeutické postoje také staví na poznatcích z oblasti systémových konstelací a komunitní formy práce. Ve své práci propojuje zkušenosti z oblastí klinické psychologie a psychologie práce.
Kontakt: Isida centrum s.r.o., ČSA 1566, 47001 Česká Lípa, tel. 487522676, mob. 725881486, e-mail: isidacentrum@gmail.com